Jihočeský klub Obce spisovatelů (») | 21. 4. 2021 | přečteno: 394×
Byla jsem nervózní, přes ty pitomý okenice jsem nic neviděla a netušila jsem, co se děje venku, ani kterou stranou poleze bába do baráku. Slyšela jsem jen blížící se bouři a ozvěny hromů. Čas uvnitř domu se zastavil. Bouře se přibližovala rychle. Žárovka na stropě několikrát zablikala a pak nadobro zhasla. Kuchyň se ponořila do naprostý tmy. číst dál