
Pomalu si zvykl na neustálé korigování kurzu, na jekot větru a cákance vody, kdy vlny narážely na pravý bok, zvedaly se po jeho hladké stěně a prolétaly přes celou délku lodě. Bručení motoru ho uklidňovalo. Někde v podvědomí cítil, že tohle není zdaleka to nejhorší a že má před sebou ještě dlouhou cestu. Ne těch dnešních ještě několik hodin plavby do Maslinice. Ale zítra… pozítří…
číst dál