Miroslav Tota - Perličky s úsměvem v barvě khaki

Už z titulku knihy Perličky s úsměvem v barvě khaki lze tušit, že v obsahu půjde nejspíš o vojenské prostředí, což potvrzují hned úvodní stránky. Kromě toho jasně navozují, že autor tentokrát zvolil jakousi formu vzpomínkového deníku zaměřenou na jeho dlouholetou životní etapu strávenou ve vojenské uniformě. A ačkoliv se jedná v řadě případů o příhody úsměvné, jindy lehce  dramatické, přiložené dokumentární fotografie dokazují, že se nejedná o příběhy vyfabulované, ale o skutečné odžité události. A že život vojáka nebyl zrovna procházkou růžovou zahradou je jasné každému čtenáři ještě dříve, než knihu vůbec otevře.

     Děj začínající na startovní čáře střední vojenské školy v Martině v době, kdy ještě Slovensko bylo součástí naší republiky. Služba vlasti na Slovensku nebyla tehdy žádnou výjimkou, a to nejednou za podmínek, kdy bylo nutné nejen rychle se rozhodovat, ale i improvizovat. Vyprávění se tak dostává k příhodám se suplujícím pseudodoktorem či s funkcí zástupce velitele čety, s laskavým nadhledem líčí poněkud dramatické zkušební střelby nebo se pozastavuje nad tím, co se dalo pořídit ze žoldu studenta, jak se dostat v šestnácti na nepřístupný film, proč se vyhýbat nadšeným sportovcům či jak získat řidičák na první pokus. Studium zakončené maturitním plesem s krásnými sestřičkami zdravotnické školy pak vyexpedovalo budoucí „lampasáky“ rovnýma nohama do života. 

Ale to už je další část knihy, která podrobně popisuje, že ani život v barvě khaki není vůbec jednobarevný. S autorem se tak čtenář setkává na lyžařském výcviku s neslavným koncem, při komplikovaném návratu z dovolenky k útvaru anebo při nevšední dekorování rytířským křížem. Nachází vypravěče za katedrou poddůstojnické školy v pouhých osmnácti letech, jako vedoucího pionýrského oddílu, zažije s ním trable s motorkou, podiv nad stolováním arabských spolužáků, první literární úspěchy či strastiplné získávání lahve s plachetnicí na vinětě.

Zajímavým historkám, k zasmání i k zamyšlení, poskytovalo prostor i postgraduální studium v Brně, kdy zážitky se spolustudujícími i profesory střídá zastavení nad ne vždy očekávaným efektem  odměn a ocenění. Ve vyprávění se mimo jiné vrací také ke studiu arabštiny, následně pak němčiny, z níž autor přesedlal na angličtinu, k příhodám z vojenských cvičení, nevydařeného letu vrtulníkem, k četným zahraničním misím nebo k setkáním s vysokými šaržemi. Zkrátka jeden život tentokrát v černobílém na knižních stránkách...

Hanka Hosnedlová