Literáti na trati VII

Kolektiv autorů

Literáti na trati VII aneb Příběhy okřídlených kol

Literáti na trati VII aneb Poezie okřídlených kol

Epika, 2020

Už posedmé se na knižním trhu objevuje titul Literáti na trati, tentokrát opět rozdělený na dva svazky – prózu a poezii.  Asi se budu opakovat, když připomenu, že duchovním otcem tohoto zajímavého a veřejnosti otevřeného knižního projektu je jihočeský František Tylšar. Jeho osoba, coby železničáře a zároveň literáta, navíc ukázkově naplňuje původní záměr – poskytnout prostor tvorbě inspirované železnicí. A tak se stránky knihy rok co rok plní drobnými dílky těch, kteří na železnici buď pracují anebo je pro ně stala celoživotním milovaným koníčkem. Ovšem šanci dostávají i ti, kteří se chtějí vyznat ze svých osobních zážitků se společným jmenovatelem vlaků a kolejnic, či je tento symbol vonící dálkami, tajemstvím a dobrodružstvím oslovil natolik, že mu věnovali své řádky. A tak se na stránkách publikace setkávají renomovaní spisovatelé, ale i ti, kteří na pole literatury vstupují jako amatéři, nesměle pokoušející Múzu, nezřídka i docela poprvé. Ze životopisných prezentací zapojených autorů pak spolehlivě zjistíte, že jsou nejen z různých končin naší republiky, ale i ze Slovenska či Německa, v předchozích ročnících i z dalších zahraničních končin.

Mezi čtyřiasedmdesáti autory prozaického svazku najdete snad veškeré žánry malých literárních útvarů od klasické povídky, přes zážitkové historky, esejee, minicestopisy, humorně pojatá vyprávění, pohádky a báje až po osobitá technická pojednání. Některá jména se v knize objevují, jak bylo již řečeno, poprvé, jiná se stala již stálicemi v tomto knižním titulu. Obdobně je tomu i u publikace věnované výhradně poezii, v níž se tentokrát prezentuje pětapadesát veršotepců. Nezřídka pak zde najdete autory, kteří se angažovali i v prozaické publikaci.

Podstatná na tomto literárním projektu, jednoznačně propojeném symbolem okřídleného kola, je skutečnost, že poskytuje prostor i těm, kteří zatím nikde nepublikovali, kteří vstupují na koleje literatury váhavě a s obavami, ale i s nadějí. Kdo ví, třeba si tak obrousí hrany a fenomén literatury je vtáhne stejnou silou jako láska a obdiv k železnici.

Hanka Hosnedlová